High-Watermark modely a výkonnostní poplatky: skrytá složitost výpočtu NAV fondů
NAVCalc Team, 16. října 2025
Na první pohled jde o spravedlivý model, který chrání investory před dvojím účtováním výkonnosti. V praxi ale může mít High-Watermark model překvapivě složité důsledky — zejména u realitních fondů nebo fondů s výplatou pravidelného výnosu, které dosahují stabilních, nikoli skokových výnosů.
1. Efekt Hurdle Rate
Většina fondů kombinuje High-Watermark model s tzv. hurdle rate – tedy minimální překážkovou sazbou výnosnosti, kterou musí fond překonat, aby vznikl nárok na výkonnostní poplatek.
Typicky jde o 8–10 % ročně, tedy přibližně 0,7–0,9 % měsíčně. Pokud fond dosahuje stabilního, ale mírně nižšího růstu, žádný výkonnostní poplatek se nespustí – i přesto, že investoři vydělávají.
Výsledkem je, že správa fondu může být ekonomicky neefektivní, i když výnosy jsou pozitivní.
2. Čtvrtletní přeceňování a zpoždění výkonnosti
U realitních fondů se často oceňují aktiva pouze čtvrtletně. Mezi těmito přeceňováními se nárůst reálné hodnoty obvykle rozpočítává lineárně, takže měsíční NAV fondu působí „ploše“.
Na první pohled se tedy zdá, že fond stagnuje, i když ve skutečnosti dosahuje reálných výnosů. Tento technický efekt může výrazně oddálit okamžik, kdy High-Watermark překročí svou předchozí hodnotu — a tím i zpožďuje účtování výkonnostních poplatků.
3. Globální logika HWM: férovost, která brzdí růst
Další komplikací je globální nastavení High-Watermark modelu. Ve většině struktur je HWM definován na úrovni celého fondu, nikoli jednotlivých tříd akcií nebo investorů.
To zaručuje férovost, ale má i nevýhodu:
- Noví investoři, kteří vstoupí po poklesu, neplatí výkonnostní poplatek, dokud se celý fond nedostane nad předchozí maximum.
- Manažer fondu ale musí čekat, než se obnoví globální NAV fondu, a to i v případě, že nová část kapitálu už dosahuje výnosů.
Tento přístup tak často způsobuje zpoždění ve výpočtu výkonnostních poplatků, což u fondů s průběžnými vklady a delším obdobím obnovy snižuje efektivitu a motivaci správce.
Důsledek: nevyužitý efekt složeného úročení
Fond může nadále generovat výnosy, ale mechanismus výkonnostního poplatku zůstává „neaktivní“. Tím se oddaluje přirozený efekt složeného úročení, který by jinak zvyšoval dlouhodobou výkonnost jak pro investory, tak pro akcionáře fondu.
V praxi to znamená, že i dobře fungující fond může působit méně výkonně jen kvůli konstrukci svého High-Watermark modelu.
YTD performance model jako efektivnější alternativa
Pro fondy se stabilním růstem, jako jsou realitní fondy nebo fondy s výplatou pravidelného výnosu, bývá vhodnější YTD performance model (Year-to-Date).
Tento přístup umožňuje, aby celé NAV fondu zůstalo během roku plně investované a úročilo se dál. Výkonnostní poplatek se pak účtuje pouze jednou ročně – na konci roku, poté co investoři svůj výnos skutečně obdrželi.
Výhody YTD modelu:
- Zachovává férovost vůči investorům
- Zvyšuje ekonomickou efektivitu pro správce fondu
- Podporuje stabilní růst a složené úročení
- Eliminuje měsíční výkyvy a technické zpoždění při výpočtu NAV
Blíže o YTD modelech a o tom, proč mohou být férovější a výnosnější pro obě strany, píšeme v článku: Proč mohou YTD modely přinášet vyšší výnosy – férově pro obě strany
Shrnutí
High-Watermark model zůstává důležitým nástrojem ochrany investorů, ale není univerzálním řešením pro všechny typy fondů. Pro realitní fondy a fondy s výplatou pravidelného výnosu může být YTD performance model výrazně efektivnější — zachovává princip férovosti, zjednodušuje výpočet NAV fondu a zajišťuje plynulou akumulaci výnosů během celého roku.
Správně zvolený model výkonnostních poplatků tak není jen otázkou spravedlnosti – ale i dlouhodobé efektivity a motivace pro obě strany.
 |
Jsme NAVCalc |
| Váš modulární toolkit pro správu fondů |